Regenerativní ekonomika
-
Modul 01: Úvod1.1 Lekce 1: Zajímá vás regenerace?
-
1.2 Lekce 2: Co je regenerativní ekonomika?
-
1.3 Lekce 3: Principy regenerativní ekonomiky9 Témata
-
1.3.1 Zásada 1: Udržovat silný oběh klíčových toků, jako je energie, informace, zdroje a peníze, napříč měřítky.
-
1.3.2 Zásada 2: Regenerativní a trvalé reinvestice
-
1.3.3 Zásady 3 a 4: Udržujte důvěryhodné vstupy a zdravé výstupy
-
1.3.4 Zásada 5: Udržujte dobrou rovnováhu mezi různými typy organizací.
-
1.3.5 Zásada 6: Udržujte vyváženou kombinaci odolnosti a účinnosti.
-
1.3.6 Zásada 7: Zachovat dostatečnou rozmanitost
-
1.3.7 Zásada 8: Podporujte kooperativní vztahy a zásady, které sdílejí všichni
-
1.3.8 Zásada 9: Podporujte pozitivní akci a omezte spekulativní a příliš extrovertní chování
-
Zásada 10: Podporujte efektivní, flexibilní skupinové učení
-
1.3.1 Zásada 1: Udržovat silný oběh klíčových toků, jako je energie, informace, zdroje a peníze, napříč měřítky.
-
1.4 Lekce 4: Směrem k regenerativní ekonomice1 Kvíz
-
Modul-02: Go Beyond the Circles2.1 Lekce 1: Od lineární k cirkulární ekonomice
-
2.2 Lekce 2: Vnořený systém
-
2.3 Lekce 3: Od zaměření na produkt k zaměření na proces1 Kvíz
-
Modul-03: Změna myšlení v oblasti regenerativní ekonomiky3.1 Lekce 1: Změňte způsob myšlení a transformujte systém1 Téma
-
3.2 Lesson-2: Shift Mindset: “Doing” to “Being”2 Témata
-
3.3 Lesson-3: Shift Mindset: “Ego” to “Soul”1 Téma|1 Kvíz
-
Modul 04: Rámec regenerativní ekonomiky4.1 Lekce 1: Úrovně paradigmatu6 Témata
-
4.2 Lekce 2: Pochopení úrovní paradigmatu jako systému
-
4.3 Lekce 3: Rozvíjení praxe regenerativní ekonomie5 Témata
-
4.4 Lekce 4: Kvantitativní růst ke kvalitativnímu růstu2 Témata|1 Kvíz
-
Modul 05: Kolaborativní přístup k regenerativní ekonomice5.1 Lekce 1: Ekologie a regenerativní ekonomika 1
-
5.2 Lekce 2: Ekonomika lidského rozvoje9 Témata
-
5.3 Lekce 3: Regenerační přístup k celému hospodářskému rozvoji7 Témata
-
5.3.1 Rizika spojená s tradičním ekonomickým růstem
-
5.3.2 Regenerativní evoluční strategie k vytváření komunitního bohatství
-
5.3.3 Rozvoj místní inteligence: třífázová strategie
-
5.3.4 První fáze: Strategické myšlení
-
5.3.5 Druhá fáze: Změna systémů
-
5.3.6 Třetí fáze: Institucionalizace vzorců a oblastí strategického plánování
-
5.3.7 Změny
-
5.3.1 Rizika spojená s tradičním ekonomickým růstem
-
5.4 Lekce 4: Regenerativní kultura3 Témata|1 Kvíz
-
Modul 06: Regenerativní investice6.1 Lekce 1: Role podniků2 Témata
-
6.2 Lekce 2: Investice z regenerativní mysli1 Téma
-
6.3 Lekce 3: Investice potravinového systému do regenerativní ekonomiky4 Témata|1 Kvíz
-
Závěr
Účastníci 5727
4.1.3 Konat dobro
Srpen 6, 2025
The arrest disorder, which focuses its efforts on making the world less bad, imposes an arbitrary ceiling that the do good paradigm removes. Do-goodism, however, also brings about its own unforeseen bad effects in its pursuit of ethereal ideals. Altruism, the desire to make the world better by guiding it toward an ideal pattern, emerges when one’s focus switches to finding purpose in life at this level. One aspires to emulate an inspiring or aspirational model, which is frequently represented by a set of beliefs and principles, the life of a role model, or the teachings of a community. One’s focus shifts from issues that need to be resolved to opportunities that need to be explored, away from what one wants to stop and toward the items one wants to promote or create.
Several charity foundations, religious communities, and environmental and social movements are guided by the do good paradigm. Even in international politics, it can be seen. As part of a bigger aid program for post-war Europe, the U.S., for instance, decided to alter its policy and engage in reviving the German economy following World War II. The Marshall Plan, as it became known, promoted lucrative alliances that were peaceful and had a long-lasting stabilizing effect on the world. It also reinforced the U.S.’s position as a morally upright player in international affairs.
This strategy was distinct from containment tactics used after more modern wars and from foreign aid meant to address the urgent needs and issues of areas experiencing conflicts or natural disasters. The Marshall Plan provided funding for the development of essential infrastructure with a focus on increasing countries’ potential to produce their own prosperity. The strategy was flawed in design and execution, but it was notable for its dedication to the growth of new capability.
In contrast to the constant effort to control disorder, which typically depletes energy, the desire to do good can actually create power. The fact that the majority of the nation’s overseas spending, including backing for the military, is devoted to quelling unrest is one reason why it has historically been simple to capitalize on the isolationist instinct in American politics. People rightfully get weary of the never-ending, fruitless effort required to feed and govern the world. The enticing option provided by the do good paradigm is support for the social and economic development of sovereign, functioning states.
Paradigma dobra má však také nebezpečný stín. Dobrodruh nebo ten, kdo si vybírá, jaké dobro bude konat, je implicitně obsažen v paradigmatu dobra. Co si jeden člověk myslí být dobrý nemusí být nutně považován za takový druhým. Kolonialismus a náboženské války, stejně jako neočekávané negativní účinky různých dobře míněných aktivit, to vše vyplynulo z myšlení, které toto paradigma má tendenci plodit. Vzorovým příkladem jsou schémata zelené revoluce, která zvýšila zemědělskou produkci a zároveň zničila různé původní plodiny a ožebračila drobné farmáře. Tento druh problému se objevuje, protože hledisko dobra upřednostňuje abstraktní ideály, které jsou ze své podstaty méně složité a rozměrné než skutečná realita a mohou nebo nemusí být použitelné na konkrétní jednotlivce nebo okolnosti, na které jsou aplikovány.